Zvláštnosti jazykového vývoje bilingvních dětí

Bilingvní děti 

Alena Buriánková

Kdo to jsou bilingvní děti?

Jako bilingvního můžeme označit člověka, který je vystavován dvěma jazykům a má schopnost plynule těmito dvěma jazyky mluvit. Existuje ještě termín multilingvní, což znamená, že je člověk vystaven více než dvěma různým jazykům a dokáže jimi komunikovat. Děti z naší České školy do jedné z těchto dvou skupin dozajista patří. Přestože vlivem globalizace je vícejazyčnost čím dál častější, praktických informací o tom, co s sebou přináší a jaké jsou její výzvy, je mezi lidmi stále poskrovnu.

Známe více typů bilingvismu podle toho, kdy si člověk druhý jazyk osvojuje. Nejčastější jsou simultánní bilingvismus, kdy je dítě druhému jazyku vystaveno od narození, a sukcesivní bilingvismus, kdy si dítě osvojuje druhý jazyk až v pozdějším dětství. Obvykle bývá jeden z jazyků dominantní, nemusí však jít o jazyk mateřský (jazyk matky).

Jak u simultánně bilingvních dětí probíhá jazykový vývoj?

Bilingvní děti mohou v rané fázi svého vývoje půl roku až rok zaostávat ve vývoji jazyka za monolingvními dětmi. Jinak však jejich jazykový vývoj má stejné milníky jako u monolingvních dětí. Stále se vedou debaty o tom, zda se jazyky uspořádávají v mozku do jednoho integrovaného jazykového systému, nebo jestli v bilingvní mysli najdeme dva oddělené jazykové systémy. Na tuto otázku zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Faktem však je, že bilingvní jedinci mají komplexnější organizaci neuronálních sítí v mozku, tedy že jejich mozky se oproti mozkům monoligvních jedinců liší asi jako svaly dvou lidí, z nichž jeden chodí do posilovny, a druhý ne.

Děti se rodí s přirozenou schopností rozeznat všechny zvukové formy hlásek všech jazykových systémů, ale kolem desátého měsíce tuto schopnost ztrácejí a jsou schopné dále rozeznávat pouze hlásky svého jazykového systému. V případě bilingvních dětí zůstává schopnost rozeznávat zvukové formy hlásek všech využívaných jazyků (např.: české dítě rozezná hlásky a a e, česko-anglické dítě rozezná také ae třeba ve slově man).

Oproti monolingvním jedincům mívají bilingvní děti menší slovní zásobu v každém z jazyků. Tento rozdíl přetrvává do dospělosti. Dospělí bilingvní jedinci obvykle potřebují více času k vybavení jednotlivých slov než monolingvní jedinci a při úkolech vyžadujících generování slov podle určitých kritérií (například podle příslušnosti k určité kategorii nebo podle počátečního písmene) produkují méně slov.

Jaké schopnosti s sebou bilingvismus přináší?

Bilingvní děti v porovnání s monolingvními dětmi jsou lepší v úkolech vyžadujících zapojení exekutivních funkcí, jako je výběrová pozornost a potlačení rušivých vlivů. Při úlohách vyžadujících potlačení rušivých informací, přepínání mezi úkoly nebo udržení informací v paměti při současném plnění jiného úkolu bilingvní jedinci všech věkových kategorií dosahují lepších výsledků než srovnatelní monolingvní jedinci. Pravděpodobným vysvětlením je, že bilingvní jedinci musí neustále aktivovat kontrolní procesy k přepínání mezi jazyky a tyto kontrolní procesy se tak posilují i pro jiné oblasti kognitivního zpracování. 

Výhody plynoucí z bilingvismu rostou s úrovní znalosti obou jazyků. Bilingvismus může být benefitem ve vyšším věku, kdy pomáhá chránit před kognitivním úpadkem – bilingvní lidé mají tzv. kognitivní rezervu. Bilingvismus by tedy měl být spojen s oddálením nástupu demence a lepšími mentálními schopnostmi ve vyšším věku.

Bilingvní děti, které mají vysokou schopnost porozumění a často využívají oba jazyky, mají lepší socioemoční dovednosti, jako je například práce s emocemi, udržování vztahů či empatie. Schopnost důvěrně chápat dvě kultury pravděpodobně dětem pomáhá oceňovat rozmanitost a lépe vycházet s druhými. Mají také rozvinutější teorii mysli, neboli schopnost chápat, že ostatní lidé mají jiné myšlenky než oni sami a mohou se ve stejné situaci cítit jinak. Některé zdroje uvádějí, že tyto děti mají vyšší úroveň sebekontroly a efektivnější přístup k učení. Bilingvní děti bývají tolerantnější vůči porušení morálních a sociálních pravidel než jejich monolingvní vrstevníci. Může to souviset s větší otevřeností a flexibilitou, kterou s sebou nese život ve vícejazyčném prostředí.

Jak rozvíjet bilingvní děti?

Jako efektivní přístupy, jak přispívat jazykovému rozvoji bilingvních dětí se uvádí například translanguaging a code-switching. Translanguaging umožňuje dětem používat oba jazyky zaměnitelně, což jim pomáhá využívat celý svůj jazykový repertoár. Code-switching neboli střídání jazyků může dětem pomoci lépe porozumět obsahu a prohloubit jejich bilingvní kompetence. Děti někdy včleňují slova jednoho jazyka do promluvy v jazyce druhém. Při zachování správné gramatické struktury tyto záměny nejsou znakem zmatenosti nebo nízké jazykové schopnosti. Naopak jsou známkou kreativity a důkazem znalosti obou jazyků.

Zajímavé odkazy:

rozumimcesky.cz

CZENTRUM, nestátní nezisková organizace - YouTube

VKN-135.pdf

Zdroje:

Bialystok, E., Craik, F. I., & Luk, G. (2012). Bilingualism: consequences for mind and brain.

Trends in cognitive sciences, 16(4), 240-250.

Bialystok, E., Craik, F., Green, D., & Gollan, T. (2009). Bilingual Minds. Psychological Science in

the Public Interest, 10, 129 - 89. https://doi.org/10.1177/1529100610387084.

Gort, M., & Pontier, R. (2013). Exploring bilingual pedagogies in dual language preschool

classrooms. Language and Education, 27, 223 - 245.

https://doi.org/10.1080/09500782.2012.697468.

Han, W. (2010). Bilingualism and socioemotional well-being. Children and Youth Services

Review, 32, 720-731. https://doi.org/10.1016/J.CHILDYOUTH.2010.01.009.

Han, W., & Huang, C. (2010). The forgotten treasure: bilingualism and Asian children's emotional

and behavioral health.. American journal of public health, 100 5, 831-8 .

https://doi.org/10.2105/AJPH.2009.174219.

Iannuccilli, M., Dunfield, K., & Byers‐Heinlein, K. (2021). Bilingual children judge moral, social,

and language violations as less transgressive than monolingual children.. Journal of

experimental child psychology, 208, 105130 . https://doi.org/10.1016/j.jecp.2021.105130.

Schwartz, M., & Asli, A. (2014). Bilingual teachers' language strategies: The case of an Arabic–

Hebrew kindergarten in Israel. Teaching and Teacher Education, 38, 22-32.

https://doi.org/10.1016/J.TATE.2013.10.013.

Sun, H., Yussof, N., Mohamed, M., Rahim, A., Bull, R., Cheung, M., & Cheong, S. (2018). Bilingual

language experience and children's social-emotional and behavioral skills: a cross-sectional

study of Singapore preschoolers. International Journal of Bilingual Education and Bilingualism,

24, 324 - 339. https://doi.org/10.1080/13670050.2018.1461802.

Is being bilingual good for you brain? | BBC Ideas

Creating bilingual minds | Naja Ferjan Ramirez | TEDxLjubljana - YouTube